Maďarská secese

Co je maďarská secese?

Maďarská secese je národní větev Art Nouveau, která se v Maďarsku rozvinula v 90. letech 19. století kolem architekta Ödöna Lechnera. V maďarštině se nazývá szecesszió, na Slovensku (ve slovenštině uhorská secesia) se označuje jako uhorská secesia. Muzeum užitého umění v Budapešti popisuje Lechnera jako autora „národního architektonického idiomu s mezinárodními ambicemi“. Časopis Hungarian Review ho označuje za tvůrce „magyarského stylu“ v rámci širšího hnutí Art Nouveau. Nejznámějším příkladem na Slovensku je Modrý kostel (Modrý kostol) v Bratislavě.

Kdo styl utvářel a jak vypadal?

Ústřední postavou je Lechner. Článek Hungarian Review o jeho kariéře uvádí, že svůj styl vytvořil „nikoli pod vlivem teorií Art Nouveau“. Spolu s Ottem Wagnerem ho řadí mezi několik architektů, kteří propojili historismus a modernismus. Článek také říká, že Lechner „nahlédl do pokladnice lidových ornamentů domácí selské kultury“, a mezi jeho vlivy uvádí orientalismus a etnografické otázky. V eseji z roku 1906, jehož název článek překládá jako „Maďarský tvaroslovný jazyk nikdy nebyl, ale jednou bude“, Lechner formuloval národní cíl, který za stylem stál.

Nejviditelnějším materiálem je barevná keramika. Časopis Apollo uvádí, že rodinná cihelna dala Lechnerovi lásku k barevným keramickým materiálům. Zsolnay, výrobce z města Pécs, zavedl v roce 1886 pyrogranit jako mrazuvzdorný stavební materiál, který umožnil jemné detaily na fasádách. Zsolnay mezi maďarskými architekty, kteří ho rychle přijali, jmenuje i Lechnera.

Tento přístup ukazuje Muzeum užitého umění v Budapešti. Bylo postaveno v letech 1893 až 1896 podle plánů Lechnera a Gyuly Pártose a otevřeno 25. října 1896. Muzeum uvádí, že firma Zsolnay pro něj vyrobila keramické dlaždice na zakázku, a Zsolnay říká, že jeho závod v Pécsi vyrobil zelené a žluté střešní tašky. Tabulka 1 uvádí data, která Hungarian Review udává u pěti Lechnerových budov.

Budova	Umístění	Uvedená data
Muzeum užitého umění	Budapešť	1893–1896
Radnice v Kecskemétu	Kecskemét	1893–1897
Farní kostel v Kőbányi	Budapešť	1894–1897
Geologický ústav	Budapešť	1897–1899
Poštovní spořitelna	Budapešť	1900–1901

Tato díla zahrnují občanské, sakrální i obchodní budovy. Maďarská secese tedy nebyla vázána na jeden typ stavby.

Jak se maďarská secese liší od vídeňské secese a Art Nouveau?

Tři pojmy se překrývají a rozdíly spočívají hlavně v původu a účelu. Art Nouveau je široké evropské hnutí z 90. let 19. století a počátku 20. století, které se v jednotlivých zemích nazývalo různě. Vídeňská secese je spolek umělců, který je od roku 1897 řízen samotnými umělci, a jeho výstavní budovu navrhl Joseph Maria Olbrich. Maďarská secese je národní větev postavená na Lechnerově díle a na jeho hledání maďarského tvaroslovného jazyka.

Znak	Art Nouveau	Vídeňská secese	Maďarská secese
Původ	Široké evropské hnutí	Spolek umělců řízený umělci od roku 1897	Národní větev kolem Lechnera
Klíčová reference	Mnoho architektů napříč Evropou	Výstavní budova od Josepha Marii Olbricha	Lechnerovy budovy v Budapešti a jinde
Typické zdroje ornamentu	Liší se podle země	Příklad: Klimtův Beethovenův vlys z roku 1902, vytvořený pro 14. výstavu	Lidový ornament a orientalismus
Střechy a povrchy	Liší se podle země	Liší se podle budovy	Barevná keramika, například střešní tašky Zsolnay

Pokud je budova označena jako vídeňská, odkazuje to na vídeňský spolek a jeho okruh. Pokud je označena jako maďarská secese, odkazuje to na Lechnerův národní idiom a jeho keramické a lidově inspirované detaily. Samotné slovo „secese“ neříká, který z nich je míněn.

Jak maďarská secese vypadá v Bratislavě?

Kostel svaté Alžběty, známý jako Modrý kostel (Modrý kostol), je v Bratislavě nejjasnějším příkladem. Visit Bratislava jej připisuje Lechnerovi a označuje jej za maďarskou secesi. Fasádu, střešní krytinu, majolikové ornamenty a některé interiérové detaily popisuje jako „v různých odstínech modré“ a zmiňuje pásy s vlnovým motivem, mozaiky a glazovanou keramickou střechu. Kostel je oficiálně zasvěcen svaté Alžbětě Uherské.

Prameny uvádějí různá data. Slovenská zpravodajská agentura TASR uvádí, že základní kámen byl položen 23. srpna 1909 a kostel byl vysvěcen 11. října 1913. Hungarian Review uvádí rok 1907 v popisku fotografie. Rok 1907 je třeba ověřit proti záznamu o budově a nelze ho brát jako datum výstavby. Ani jeden z těchto pramenů ani stránka Visit Bratislava neuvádí u tohoto kostela spojení se značkou Zsolnay. Modrý kostel proto bez zdroje nelze popisovat jako budovu Zsolnay.

Prameny, z nichž tato stránka vychází, neuvádějí žádnou budovu maďarské secese v Košicích ani v Komárně. Příklad z Bratislavy nepřenášejte na jiné město jen podle souvislostí. Každou budovu před připsáním ověřte v registru památek na pamiatky.sk nebo v záznamu krajského památkového úřadu.

Jak se dnes hodnotí a chrání budovy maďarské secese?

Ochrana na Slovensku závisí na statusu nemovitosti, nikoli na označení slohu. Zákon o ochraně pamiatkového fondu (49/2002 Z. z., znění od 1. dubna 2025) upravuje dva případy v § 32. Podle odst. 10 musí vlastník nemovitosti v památkové zóně předložit krajskému památkovému úřadu přípravnou a projektovou dokumentaci, který k ní vydá závazné stanovisko. Podle odst. 11 musí vlastník nemovitosti, která není památkou, ale leží v ochranném pásmu, před jejími změnami požádat krajský památkový úřad o závazné stanovisko. Heslo závazné stanovisko orgánu památkové péče vysvětluje postup a heslo kulturní památka vysvětluje status.

Styl je důležitý pro zadání projektu, protože úřad bude posuzovat keramické střechy, tašky a mozaikové detaily. Před plánováním prací na domě maďarské secese ověřte tři věci: záznam o budově v registru, architekta uvedeného v tomto záznamu a to, zda ulice leží v chráněné oblasti.

Jaké jsou časté omyly o maďarské secesi?

• Nejde o maďarskou kopii Vídně. Hungarian Review uvádí, že Lechner svůj styl vytvořil „nikoli pod vlivem teorií Art Nouveau“.
• Modrá fasáda styl nedokazuje. Modrý kostel připisuje Lechnerovi stránka Visit Bratislava a tato atribuce vychází ze záznamu, nikoli z barvy.
• Označení slohu budovu nedatuje. Prameny se mohou lišit o několik let, jak ukazuje Modrý kostel, takže data je třeba brát ze záznamu o budově.

Přesná atribuce s uvedením architekta a registračního čísla má v projektové dokumentaci větší hodnotu než volné označení slohu.