Strukturalismus

Strukturalismus je architektonické hnutí, které navrhuje budovu jako rámec opakovaných, přizpůsobitelných prostor v lidském měřítku. Het Nieuwe Instituut, nizozemský národní architektonický institut, ho vymezuje jako hnutí z období 1959 až 1980. Jeho budovy spojují lidské měřítko se směsí funkcí, komunitou, rovnocennými společenskými vztahy a možností, aby si uživatelé prostor přizpůsobovali. Hnutí patří do Nizozemska, a proto se slovenští čtenáři s ním setkávají jako s tématem architektonických dějin, nikoli jako s místním slohem.

Odkud strukturalismus pochází?

Strukturalističtí architekti reagovali na funkční oddělení a technokratickou stavební praxi nizozemské poválečné obnovy. Považovali tento přístup za příliš sterilní, jednostranný a příliš tuhý. Architekti Aldo a Hannie van Eyckovi položili základy nizozemského strukturalismu, podle poznámek z archivu Van Eycka, které uchovává Het Nieuwe Instituut. Tytéž poznámky uvádějí, že sami tento termín nepoužívali a architekturu raději označovali za konfigurativní disciplínu.

Van Eyck se zúčastnil CIAM (Congrès Internationaux d'Architecture Moderne), který poznámky z archivu datují do let 1928 až 1959. Účastnil se také skupiny Team 10, kterou poznámky datují do let 1953 až 1981. V letech 1959 a 1963 redigoval časopis Forum, jehož spolueditorem byl Herman Hertzberger. Článek z Forum z roku 1959 byl důležitým impulzem pro hnutí. Nesl název „Het verhaal van een andere gedachte“ (Příběh jedné jiné myšlenky).

Název přišel později. Podle Het Nieuwe Instituut představil Hertzberger slovo „strukturalismus“ v roce 1966, když předložil svůj soutěžní návrh radnice ve Valkenswaardu. Termín se pak šířil odbornou literaturou. Stránky Het Nieuwe Instituut uvádějí pro hnutí dvě časová vymezení. Text jedné stránky říká 1959 až 1980, zatímco její nadpis a druhá stránka uvádějí 1955 až 1980. Tento slovník používá „přibližně 1959 až 1980“ a dřívější datum bere jako začátek předhistorie hnutí.

Jak funguje strukturalistická budova?

Strukturalistická budova má obvykle opakovaný rámec. Modul určuje řád půdorysu a prostory uvnitř zůstávají dostatečně otevřené, aby se jejich použití časem mohlo měnit. Tabulka shrnuje principy, které zdroje popisují.

Princip	Co to znamená v budově	Kde to zdroje ukazují
Opakovaný modul	Jedna jednotka se opakuje v celém půdorysu, takže žádná místnost nedominuje celku	Centraal Beheer, řetěz pracovních prostorů postavený ze 56 propojených kostek
Lidské měřítko	Malá, rozpoznatelná místa nahrazují jednu velkou halu	Uvedeno jako hlavní zájem hnutí v diplomové práci TU Delft z roku 2019 a v definici Het Nieuwe Instituut
Flexibilita	Prostory mohou přijmout nové funkce bez změny rámce	Diplomová práce TU Delft z roku 2018 navrhuje flexibilní akademický program uvnitř Centraal Beheer
Směs funkcí a uživatelská přizpůsobitelnost	Uživatel může prostor upravit a v jedné budově se sdílí více funkcí	Definice hnutí podle Het Nieuwe Instituut

Pro návrháře je modul nebo mřížka tím, co odvádí organizační práci, nikoli dekoraci. Jde o výklad zdrojů, nikoli o pravidlo z normy. Stěny, sloupy a komunikace jsou uspořádány tak, aby se interiér mohl později měnit.

Které budovy hnutí definují?

Dvě budovy jsou obvyklými referenčními body. Van Eyckův amsterdamský sirotčinec je podle poznámek z Van Eyckova archivu datován do let 1955 až 1960. Het Nieuwe Instituut datuje Hertzbergerovu kancelářskou budovu Centraal Beheer v Apeldoornu do let 1968 až 1972. Článek z roku 2024 v Binnenlands Bestuur uvádí rok 1972. Tabulka uvádí základní údaje k oběma budovám.

Budova	Architekt	Datum	Co říkají zdroje
Amsterdamský sirotčinec (Burgerweeshuis)	Aldo van Eyck	1955 až 1960	Van Eyckovo realizované dílo z období Team 10, uložené v archivu Het Nieuwe Instituut
Centraal Beheer, Apeldoorn	Herman Hertzberger	1968 až 1972	Postaveno ze 56 propojených kostek, s prostory 9 × 9 metrů a čtyřmi pracovnami na podlaží

Het Nieuwe Instituut uvádí, že Centraal Beheer ukazuje, jak může velká kancelářská budova mít lidské měřítko a neformální atmosféru. Nahradila obvyklé chodbové uspořádání řetězem pracovních prostorů, které se propojují vodorovně i svisle. Dvě diplomové práce TU Delft z let 2018 a 2019 označují budovu za ikonu strukturalismu.

Co se se strukturalistickými budovami stalo později?

Strukturalistické budovy čelí otázkám, které řeší i jiné poválečné památky. Vlastníci je musí udržet v provozu, splnit současné nároky na energie a vnitřní klima a zachovat prostorovou myšlenku, která za nimi stojí. Centraal Beheer je nejjasnějším případem. Diplomová práce od Anne Ebbenhorst z roku 2019 popisuje budovu jako neobsazenou. V červnu 2024 ji Binnenlands Bestuur označil za zchátralou a informoval, že tři developeři neuspěli se schválením přestavby na bydlení. Město Apeldoorn chtělo budovu zachovat a považovalo sociální využití za vhodnější než bydlení.

Nizozemská služba pro kulturní dědictví mezitím zasáhla. Dne 4. února 2026 zveřejnil Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed (RCE) návrh rozhodnutí. Navrhoval prohlásit bývalé sídlo Centraal Beheer na Prins Willem-Alexanderlaan 651 za národní památku č. 532559. Dne 24. června 2026 zveřejnil rozhodnutí o prohlášení. Oznámení stanovuje šestitýdenní lhůtu pro odvolání, která začíná po zpřístupnění dokumentů k nahlédnutí, a nahlížení probíhalo do 6. srpna 2026. Tento slovník neověřil, zda bylo podáno odvolání, proto považuje prohlášení za rozhodnuté, nikoli za pravomocné.

Diplomová práce Anne Ebbenhorst navrhovala minimální zásahy do Centraal Beheer. Tento přístup ukazuje praktickou otázku pro vlastníky památek: Které části rámce musejí zůstat a které se mohou změnit?

Jak se strukturalismus liší od funkcionalismu?

Het Nieuwe Instituut popisuje strukturalismus jako reakci na funkční oddělení poválečné obnovy. Funkcionalismus uspořádává budovu nebo město podle oddělených funkcí. Strukturalismus zachovává společný rámec a nechává použití prostorů otevřené. Tato dvě hnutí nejsou definována stejným materiálem ani stejným vzhledem, takže strukturalistická budova může mít velmi odlišné fasády.

Má strukturalismus význam pro navrhování slovenských obytných domů?

Zdroje prověřené pro tuto stránku neuvádějí žádný slovenský ani československý strukturalistický kánon a slovenské rodinné domy tento štítek jen zřídka nesou. Metoda je pro dům přesto užitečná. Jasný konstrukční řád, například pravidelná mřížka nosných stěn a sloupů, umožňuje navrhovateli přeuspořádat interiér, když se domácnost rozroste nebo změní. Velkorysé meziprostory dávají domu prostor přizpůsobit se bez přístavby. Příkladem je široká chodba, která slouží jako pracovna, nebo výklenek pro pracovní kout.

Metoda také vyžaduje, aby rámec zůstal viditelný a čitelný. To souvisí s myšlenkou strukturální poctivosti. Projektant, který chce, aby konstrukce byla srozumitelně čitelná, by měl logiku rámce udržet konzistentní v půdorysu i na fasádě.

Co lidé o strukturalismu běžně chápou špatně?

Nejčastější chybou je vnímat strukturalismus jako vzhled. Definice Het Nieuwe Instituut popisuje způsob uspořádání prostoru a jeho užívání, nikoli styl fasády. Druhou chybou je zaměnit jej za brutalismus, který má v tomto slovníku vlastní heslo. Třetí chybou je předpokládat, že hnutí má velký slovenský nebo československý kánon. Zde prověřené zdroje jej nedokládají, proto si před zopakováním jakéhokoli tvrzení o místních budovách ověřte jeho pravdivost.