Podíl obnovitelných zdrojů energie

Co je podíl obnovitelných zdrojů energie?

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) představuje procentuální podíl celkové spotřeby energie budovy, který pochází z obnovitelných zdrojů, jako je slunce, vítr, biomasa, geotermální energie a vodní energie. V českém stavebnictví se označuje jako Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) a od roku 2022 je povinným ukazatelem energetické náročnosti. Na rozdíl od jednoho energetického systému zohledňuje podíl OZE budovy veškerou spotřebovanou energii – vytápění, chlazení, přípravu teplé vody a elektřinu – a představuje tak komplexní měřítko toho, jak daleko se budova posunula k uhlíkové neutralitě.

Průměrný podíl obnovitelných zdrojů v budovách v EU dosáhl do roku 2022 hodnoty 17,7 %. Česká republika dosáhla ve všech sektorech 17,5 %, přičemž nejvyšší podíl OZE vykázalo teplo a chlazení (19,9 %) díky tradičnímu vytápění biomasou. Tento ukazatel je klíčový pro plnění směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD) a novely českého stavebního zákona, která od 1. dubna 2025 (zákon 25/2025) stanovuje přísné cíle v oblasti energetiky a dekarbonizace pro bytové i nebytové budovy.

Jak se vypočítává podíl OZE v budovách?

Výpočet podílu OZE spočívá v vydělení roční spotřeby energie z obnovitelných zdrojů celkovou roční spotřebou energie, přičemž výsledek se vyjadřuje v procentech. Metodika se však liší v závislosti na kontextu politiky a fázi měření energie. Evropská normalizace, řízená Eurostatem a směrnicí EPBD, nabízí několik přístupů:

V bytových domech je nejpraktičtější přístup založený na konečné energii: pokud dům spotřebuje 20 000 kWh ročně a 5 000 kWh pochází z fotovoltaiky na střeše, podíl OZE je 25 %. Při použití primární energie se uplatňují konverzní faktory – obnovitelná elektřina má faktor PER obvykle mezi 1,0 a 1,5, což znamená, že je třeba zohlednit dodatečné ztráty při distribuci a skladování.

Proč je podíl OZE důležitý pro energetickou náročnost budov?

Podíl OZE přímo ovlivňuje zařazení budovy do energetické třídy a soulad s českými normami tepelné ochrany (STN 73 0540). Budovy s vyšším podílem obnovitelných zdrojů dosahují lepší energetické třídy (A0, A, B) a nižší potřebu primární energie. Tento ukazatel je klíčový z několika důvodů: kvantifikuje pokrok budovy směrem k uhlíkové neutralitě, určuje způsobilost pro rekonstrukční dotace v rámci programů jako Obnov Dom a signalizuje dlouhodobé provozní náklady. Budova s 60 % podílem OZE bude mít výrazně nižší účty za energii a nižší uhlíkovou stopu než budova s 20 %, i když mají obě stejnou izolaci a opatření ke zvýšení účinnosti.

Směrnice EPBD vyžaduje, aby od roku 2030 byly všechny nové budovy na místě s nulovými emisemi, což znamená, že prakticky všechny zbývající energetické potřeby musí být pokryty z obnovitelných zdrojů. Tento legislativní mandát činí podíl OZE stále důležitějším při navrhování budov a plánování obnovy. Pro odborníky z praxe je závěr jasný: samotná izolace na úrovni pasivního domu nestačí; budovy musí integrovat aktivní obnovitelné systémy – fotovoltaiku, tepelná čerpadla, vytápění biomasou nebo dálkové obnovitelné vytápění – aby splnily současné i budoucí normy.

Jaké jsou minimální požadavky na OZE v České republice a EU?

Český rámec se skládá ze dvou regulačních vrstev: práva EU a vnitrostátní implementace. Směrnice EPBD (směrnice EU/2024/1275) stanovuje obecné požadavky; Česká republika je implementuje prostřednictvím stavebního zákona (25/2025) a norem energetické náročnosti (zákon 555/2005, aktualizovaný normami tepelné ochrany STN 73 0540). Starý stavební zákon z roku 1976 byl nahrazen, což zjednodušilo povolovací procesy, ale posílilo požadavky na integraci obnovitelných zdrojů.

Konkrétní procentuální hranice podílu OZE nejsou zveřejněny jako pevná čísla, ale vyplývají z dodržování norem tepelné ochrany a výpočtů energetického průkazu budovy. Dům splňující standard „nízkoenergetického domu" obvykle dosahuje podíl OZE 30–50 % při vhodných obnovitelných systémech. Budova s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) vyžaduje podíl OZE nad 70 %.

Jak přispívá obnovitelná energie k hodnocení energetické třídy?

Energetická třída budovy (A0, A, B, C…G) se určuje na základě potřeby primární energie na jednotku plochy (kWh/m²/rok). Podíl OZE je klíčovým vstupem: systémy obnovitelné energie snižují potřebu konečné energie, a tím i ekvivalentní potřebu primární energie. Budova s potřebou primární energie 5 kWh/m²/rok, která je však z 80 % pokryta z OZE, dosahuje lepšího zařazení než budova se stejnou spotřebou z fosilních paliv.

Tento vztah vytváří motivaci: přidání výroby z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, solární termické systémy, tepelná čerpadla) snižuje globální ukazatel primární energie a zlepšuje energetickou třídu, čímž zvyšuje hodnotu nemovitosti a způsobilost pro hypotéku. Výpočet je transparentní: software pro energetické modelování, jaký vyžadují české stavební úřady, zohledňuje roční výnos sluneční energie, účinnost biomasy a ztráty v síti a následně sečte příspěvek OZE oproti celkové roční energii.

Jaký je rozdíl mezi podílem OZE a primární energií?

Tyto pojmy spolu souvisí, ale jsou odlišné. Podíl OZE je procentuální ukazatel – kolik spotřebované energie pochází z obnovitelných zdrojů. Primární energie je absolutní ukazatel – surová energie potřebná u zdroje včetně ztrát při výrobě a přepravě. Faktory primární energie z obnovitelných zdrojů (PER) přepočítávají obnovitelné zdroje na ekvivalentní primární energii: fotovoltaika má faktor PER 1,0 (předpokládají se žádné dodatečné ztráty); dálkové vytápění nebo biomasa mohou mít faktor 1,2–1,5 v závislosti na účinnosti.

Praktický příklad: Budova spotřebuje 20 000 kWh konečné energie, přičemž 50 % pochází z obnovitelných zdrojů (10 000 kWh), má podíl OZE 50 %. Její potřeba primární energie je však vyšší, protože distribuce obnovitelné elektřiny s sebou nese ztráty. Pokud má obnovitelných 10 000 kWh průměrný faktor PER 1,2, primární energie z OZE je 12 000 kWh. Tento rozdíl je důležitý při porovnávání budov: vysoký podíl OZE při neefektivním využívání konečné energie může mít stále vysokou primární energii; nízký podíl OZE ve vysoce efektivní budově může vykazovat nižší absolutní vliv primární energie.

Jaká je role obnovitelné energie při plnění klimatických cílů?

Stavební sektor se v roce 2022 podílel 39 % na konečné spotřebě energie v České republice, což z něj činí největší sektor konečného využití energie. K dosažení cílů EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 je integrace obnovitelné energie v budovách nezbytná. Současné trendy ukazují roční zlepšení energetické účinnosti o 1,4 %, což je daleko pod požadovanými 4,4 % do roku 2030. Obnovitelná energie je doplňkovou strategií: zatímco izolace a zpětné získávání tepla snižují poptávku, obnovitelné systémy pokrývají zbývající potřebu bez emisí.

Teplo dominuje spotřebě energie v budovách (74 % sektoru), tradičně dodávané zemním plynem nebo elektrickým přímým vytápěním. Moderní tepelná čerpadla poháněná obnovitelnou elektřinou mohou snížit emise o 50–70 % ve srovnání s vytápěním fosilními palivy. Kapacita střešní fotovoltaiky celosvětově vzrostla mezi lety 2023 a 2024 o 22 %, což urychlilo decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů. Přechod České republiky od obnovitelných zdrojů těžících z biomasy k solárním systémům a tepelným čerpadlům je v plném proudu, podpořen dotacemi v rámci programu Obnov Dom a mechanismy financování EU.